Štítek Morana

Prolog  Běžím po louce, moje nohy obuté ve třpytivými krystalky vykládaných sandálcích, míjejí ve vysoké trávě jedna druhou  „Ves, počkej na mě, přece!“   Křičí Živa a blonďaté lokny jí přitom poskakují kolem hlavy.  „Tak přidej. Jsi strašný šnek,“ zasměji se a zvolním z běhu do… Pokračovat ve čtení →