Štítek kapitola 16

Může.   Na druhý den ráno, mi kdosi jemně zatřese ramenem. „Vstávejte, slečno Starlett,“ slyším cizí dívčí hlas. Rozespale zamrkám. Nade mnou stojí dívka s tmavou pletí v uniformě pro místní personál a vlídně se usmívá. „Kdo jste?“ zeptám se ochraptěle, jen co si odhrnu rozcuchané vlasy z obličeje. „Jmenuji se Zina, slečno a jsem… Pokračovat ve čtení →