Štítek 2.část
Po škole jsme všichni čtyři vyrazili pěšky do místní cukrárny. Asmodeus byl skutečně nadmíru pozorný a zábavný společník. Oproti tomu Daniel se celou cestu plaše usmívá a kradmo mě pozoruje. Je zvláštní. Podmanivý a nesmělý zároveň. Mluví vždycky tiše a… Pokračovat ve čtení →
„There’s a fire starting in my heart. Reaching a fever pitch and. It’s bringing me out the dark. Finally I can see you crystal clear…“[1] slyším Adele a neochotně rozlepuju unavené oči. Tuhle písničku jsem si nastavila jako vyzvánění na… Pokračovat ve čtení →
Odpoledne ho najdu na parkovišti, přesně jak slíbil. Opírá se o svůj jeep, a protože se dívá opačným směrem, můžu si dovolit obdivný pohled. Tvářila jsem se před ním jako největší drsňačka, ale klidně bych byla ta druhá, kdyby mi… Pokračovat ve čtení →
Annina narozeninová party byla úžasná. Pořád ještě mě udivuje, jak úžasnou mají lidské děti povahu. Zvlášť u těchto opuštěných dětí se mi to zdá víc než překvapivé. Většina z nich si prošla nějakou formou psychického nebo fyzického týrání a přesto… Pokračovat ve čtení →
Už ve čtvrtek musela Diane a vlastně všechny dívky v Shadows Creek řešit úplně jiný problém. Během dvou uplynulých dnů totiž došlo už ke dvěma únosům dívek v našem věku. Pokaždé je našli následujícího rána s tělem plným šrámů a… Pokračovat ve čtení →
„Yasminne?” doléhá ke mně z dálky Aidanův hlas. Ležím na měkké posteli a nohy mám vysoko podložené polštáři. Zamžikám. „Yas, konečně,” vydechne Aidan, sotva otevřu oči dokořán. „Co se…“ Zamumlám zmateně. „Kde to jsem?” Rozhlížím se po nevelkém pokoji s… Pokračovat ve čtení →
Asmodeus se nakonec vrátil až v podvečer, takže do té doby mi s přeměnou na „člověka” pomáhala Namaah. K mému obrovskému nadšení, pochopitelně. Nejdřív jsem měla strach, aby ze mě sestra neudělala spíš strašidlo do zelí, než půvabnou mladou dámu,… Pokračovat ve čtení →