Přesně těm Carrollova Alenka dokáže uvěřit ještě před snídaní. Myslela jsem si, že to dokážu taky. Že věřit v nemožnosti je moje přirozenost, vlastnost se kterou jsem se narodila. Jenže posledních několik dní mám potíž uvěřit i v jedinou. A není to žádná maličkost. Tou nemožností je vydání Královny květin.

Kam se poděl optimismus a nadšení?

Asi jsem ho někde cestou na dovolenou ztratila. Nebo se postupně vytrácel s každým pohledem na předprodejovou stránku knihy, kde se částka prvních pár dní skoro nehýbala, tedy ve srovnání s jinými projekty na pointě. A tak se moje pochybnosti a strachy začaly rozrůstat do obřích a děsivých rozměrů.

Proč?

Proč si knihu kupuje tak málo lidí?

Tuhle otázku jsem si kladla každý den pořád dokola i několikrát do hodiny, do minuty. A vydání knihy mi najednou přišlo jako tak velká nemožnost, že jsem v ní přestala věřit. V mých očích se jevila obrovská a nepřekonatelná asi tak moc, jako Alence možnost přemoci Tlachapouda holýma rukama. Jenže Alenka měla Vorpálový meč, takže Tlachapoud byl prostě druhej, to je jasný.

Hledá se meč!

A tak jsem se začala hrabat v předprodejových textech, grafice a hledala jsem za hojné pomoci redaktorky Karin, která je něco jako neuvěřitelně chytrá kočka Šklíba a grafičky Zuzi, Bílé královny, protože jen někdo s citem pro magii a kouzla dokáže vytvořit tak nádherné obálky, svůj Vorpálový meč. Něco, čím bych svoje čtenáře odzbrojila a donutila je, aby si knihu koupili.

A pak mi to došlo.

Moji čtenáři přece nejsou moji nepřátelé, takže meč je mi k ničemu, nemůžu je nutit. Musím je zaujmout, vtáhnout aspoň trochu do celého toho kolotoče, který ze mě dělá hysterický uzlíček nervů. Jenže jak?

Požádám je o radu.

A přesně tak došlo k tomu, že jsem novou obálku zkonzultovala nejprve s komunitou na FB. Bála jsem se, jaké budou reakce z takové akce. Přece jenom měním obálku uprostřed předprodeje a ještě hlasitě křičím do světa, že texty jsou špatně a kniha je úplně o něčem jiném. Nakonec byl můj strach zbytečný. Drtivá většina lidí to vzala úplně v pohodě a dokonce se našli i takoví, co si knihu na základě nové obálky hned koupili.

Děkuju.

Ne za tu koupi, ale za tu obrovskou podporu. Za vaše zprávy, lajky, sdílení a povzbudivé komentáře. Teď už totiž vím, že i kdyby to nevyšlo, má smysl v tuhle krásnou, velkou a pořád stejně nemožně nemožnou nemožnost věřit. Stejně jako na víly!

A nesmí chybět odkaz na předprodej 😀

https://bit.ly/KupKralovnu

Facebook
Twitter