Lilith -ta první, zavržená

Další z již notoricky známých postav je Lillith.

Na rozdíl od Asmodea se informace o ní dost různí.

Neshodují se ani v tom, kdo Lillith skutečně byla. První zmínky o ní jsou již ve staré Mezopotámii. Lilith neboli Černá Luna tady byla služka sumerské bohyně nebes Inany. Prvně se o této postavě zmiňuje sumerská mytologie, ovšem ani Sumerové se na přesném zrodu a životu příběhu o Lilith nemohou shodnout.

Ve starém Sumeru byla Lilith považována za „levou ruku“ nejvyšší bohyně, spojené s plodností a sexualitou Inany. Pomáhala jí přilákat muže do jejího chrámu aby ji uctívali. V důsledku této role se Lilith též říkalo svůdkyně mužů. Proto se v mnoha artefaktech můžeme shledat se zobrazením Lilith jako napůl ženy a napůl hada.

V židovské démonologii je Lilith označována jako zlý duch, sukuba (succubus). Lilith není součástí Judaismu, ale tento příběh se vyskytuje v legendách Židů i některých jiných národů.
V domech kde pobývala rodička s novorozeným dítětem se na dveře věšely amulety s nápisem „Adame, Evo, pryč s Lilith!“ Tato slova měla působit jako exorcismus proti Lilith a odradit ji od tohoto domu.

„Stvořena z prachu země, stejně jako Adam. Není řeč o Evě, ale o té druhé. Divoká a nezávislá žena, která se odmítla podrobit vůli muže, stejně tak jako vůli Boží!“ Takhle vidí Lilith křesťané a židé.
Podle mezopotámských mýtů i některých židovských gnostiků, kabalistů, mystiků, astrologů a spiritistů byla Lilith první žena. Tak jako Adam byla stvořena ze země. Z jejího spojení s Adamem vzešel Asmodeus a nesčetně dalších démonů, kteří sužují lidstvo. Vypráví se však, že spolu Adam a Lilith nedokázali žít v míru, neboť Lilith odmítla při souloži zaujmout polohu, při níž byla nucena ležet pod Adamem. Na jeho naléhání mu odpověděla: „Proč bych měla ležet pod tebou? I já jsem byla stvořena ze země a jsem ti rovna!“

A tak se jí chtěl Adam zmocnit násilím. Po nedlouhé době Lilith pochopila, že s ní Adam nebude nikdy jednat jako s rovnocennou bytostí, a v zoufalství vyslovila nevyslovitelné jméno boží, vznesla se a zmizela. Adam prosil Boha, aby mu ji pomohl najít a přivést zpět. Bůh tedy poslal tři anděly (archanděl Michael, archanděl Gabriel a archanděl Natael), aby ji našli a přivedli. Našli ji v blízkosti Rudého moře, kde se stala nevěstou démonů, a předali boží varování, že pokud se nevrátí, tak denně zemře sto jejích démonických dětí. Ona se však vzepřela, návrat odmítla a v důsledku toho se z ní stal zlý démon. Podle některých byl tento mýtus z Bible vyřazen, ovšem přímý důkaz není. Vzhledem k povaze a rozdílnosti textů (Lilith vs Biblický kánon) je představa o vyřazení Lilith z Bible považována ze velmi nepravděpodobnou a je držena spíše malými skupinami (gnostici, kabalisté…), nežli v Židovství/Křesťanství obecně či odborných kruzích (vysoké školy, učenci). Legenda také říká, že to Lilith byla oním hadem, který podal Evě jablko. Proto se v mnoha artefaktech můžeme shledat se zobrazením Lilith jako napůl ženy a napůl hada. Aby se Lilith pomstila za smrt svých dětí, zabíjela novorozeňata a rodičky. „Přísahám při božím jménu živoucím a jsoucím, že když zahlédnu vaše jména nebo znamení, nechám to dítě být.“ Odtud je zvyk psát jména andělů do medailonků malých dětí.
Podle pověstí se začala mstít tím, že vraždila novorozence, či sváděla ve snech muže a posléze je připravovala o rozum nebo zabila. U kojenců se tomuto jevu říká „syndrom náhlého úmrtí“. Dříve se věřilo, že u chlapců je rizikových prvních osm dnů života a u dívek prvních dvanáct. Dnes ovšem víme, že je tato doba o něco delší – asi sedm týdnů. Tento syndrom vede ke smrti dítěte bez zjevné příčiny. Po narození dítěte zřejmě ještě nefungují správně všechny důležité orgány a dítě umírá. Děje se tak většinou v noci, kdy dítě neruší žádné vnější podněty. Jeho dech i tep se zpomalí, jeho tělíčko začne pomalu chladnout, až nakonec zemře, snad jako by ztratilo vůli žít.

V astrologii bývá ztotožňová Lilith s Černou Lunou. Její astroligcké působení je převážně na bázi vnitřního já, ID, ačkoliv může zároveň působit nejen v podvědomí, ale i fyzickým způsobem.

Další o koho se Lilith zajímá jsou muži. Zjevuje se jim ve snu jako krásná, přitažlivá a smyslná žena, které nejsou schopni odolat. Ona je potěší, oni jí dají svou uvolněnou sexuální energii. Díky zájmu o kabalu v renesanci se obnovil zájem i o Lilith. V evropské literatuře nosila překrásné šaty, kterými sváděla muže. Známé jsou i pověsti, jak Lilith v šatech královny ze Sáby svedla ubožáka z Bornsu. O kabalistovi Josefovi de la Rejna se povídá, že se jí dobrovolně zaprodal.

Problém Lilith je velice spletitý. V sumérské mytologii byla dcerou bohyně Mehitabel a její obraz se s věky mění. Jak se společnost více a více přikláněla k patriarchálnímu obrazu, začaly postupně převládat v jejím profilu démonické prvky. U semitských národů z Mezopotámie byla Lilith nejprve podobna Lil, sumérské bohyni ničivých větrů a bouří. Poté však převládla židovsko-semitská morálka a Lilith splynula spíše s Lamaštu, čarodějnicí či ženským démonem, která byla podle pověstí vražedkyní dětí. Zde nabyla podobu okřídlené noční příšery, nebezpečného upíra a matky zlých duchů.

Podle Zoharu, hlavního židovského díla mysticismu, byl Adam původně oboupohlavní bytost. Z jedné strany vypadal jako muž a zdruhé jako žena. Poté co Bůh člověka uspal, ženu od něj oddělil a chybějící část kde byli spojeni, zakryl masem.

Podle kabbalistické knihy „Sefer Rasiel“ byla Lilith vyjící ženský démon známý i jako Mejaleleth. Lilith chodí po světě s 480 zlými duchy a padlými anděly a bojuje s jejími sokyněmi, démonkou Machlath a její dcerou Agrath. Jiné legendy vyprávějí o jiné démonce jménem Namach. Lilith i Namach podle legendy souložily s Adamem a „seslaly na svět zkázu“. Zohar označuje Namach jako matku démonů, zatímco Lilith za jejich vládkyni.

Poté co byla Lilith zavržena, provdala za Samaela (levá ruka Lucifera) a stala se tak paní temnoty. Tvrzení, že je matkou upírů je asi nejvíc sporné. Vzniklo totiž pravděpodobně pouze špatným překladem Bible:
Izajáš 34:14
Překlad krále Jakuba, 1611, (AKJV): „Divoká pouštní zvěř se bude také setkávat s divokými zvířaty z ostrova a satyr bude volat na své kolegy, sama sova se tam bude také nalézat a najde pro sebe místo odpočinku.“
Český ekumenický překlad, 1979, (ČEP): „Bude se tam setkávat divá sběř s hyenami a běsové budou na sebe pokřikovat. Bude si tam hovět upír a najde si odpočinek.“
Americký standardní překlad, 1901, (ASV): „A zvěř z pouště se sejde s vlky, a divoké kozy budou křičet na své kolegy, ano, i netvor v noci se tam usadí a najde své místo k odpočinku.“

Ačkoliv mezi biblickými znalci ve významu a správnosti překladu tohoto výrazu nepanuje shoda, můžeme vyvozovat, že výraz použitý v knize Izajáš někdy překládaný jako Lilith je pravděpodobně zvíře, které je aktivní i v noci, jako např. již zmíněná sova, lelek, netopýr (viz překlad jako upír), hyeny, nebo tvorové podobní kozám.