A to skoro doslova. Kniha Temný květ ze série Vůně Aramteshe od autorky P.M. Freestone vám bude vonět už od první stránky.

„Každý život stojí za záchranu.“

V atmosféře orientu.

A žhnoucí pouště se na první stránce rozbíhá příběh Rakel, která se touží stát parfumérkou, aby mohla otci platit drahou léčbu. Onemocněl totiž Hnilobou, což je choroba, která sužuje celý Aramtesh a neexistuje na ni žádný skutečný lék. Je možné jen mírnit její průběh. I taková léčba je však jen pro nejlépe postavené občany země. Cesta Rakel se nakonec ovšem bude ubírat úplně jiným směrem, když ji neprávem obviní z otravy aramteshského prince. Aby se zbavila křivého obvinění, vydá se hledat lék pro prince, který v bezvědomí čeká na blízkou smrt.

„Až bude mít lev na hlavě ztracenou korunu, nedožije se rána. Jdi po cestě hvězd. Najdi řád…Asmudtag.“

Mytologie a náboženství.

Hraje v příběhu obrovskou roli. Chvilku mi trvalo než jsem se zorientovala, ale když jsem pochopila kdo je kdo, uchvátilo mě to. Aramtesh není jednoduchým světem, ale je tak dokonale promyšlený a vysvětlený, že se prostě neztratíte.

„Vše musí být čisté a po sobě zavanout. Když světlu i temnotě posloužit má. Co oblaka začala, tytéž ukončit musí.“

Druhá postava

Příběh je vyprávěn v ich formě ze dvou úhlů pohledu. Jeden patří Rakel a druhý patří Ashovi, osobnímu strážci otráveného prince, který se vydává hledat lék spolu s ní. Zpočátku si ti dva ne úplně rozumí, ale protože oba chtějí totéž, nakonec najdou společnou řeč.

„Když temnota vzkvetla vprostřed Kaismapovi noci…“

Nenávidím tě, miluju tě.

Jo, stará dobrá pomalá „hate love“ je tady opravdu dobře zpracovaná i přesto, že na nás nečeká žádná velká horská pocitová dráha. Ten cit hlavním protagonistům prostě věříte a fakt jim ho přejete i když je vlastně všechno proti nim.

„Ode dne, kdy se jehla poprvé dotkla mojí kůže, jsem věděl, že musím mít na prvním místě život někoho jiného.“

Otevřený konec

Jak už jsem zmínila, jde o sérii a tak není otevřený konec žádným překvapením. Tenhle ovšem zanechal jednoho z našich hrdinů v takové situaci, že to člověka donutí zaskřípat zuby a vyhlížet druhý díl.

„Vítej u řádu Asmudtag.“

Vůně Aramteshe je jiná.

Je originální, neotřelá a uhrančivá. Perfektně promyšlená a propracovaná YA fantasy v níž postavy dokonce mluví vlastní řečí. Kniha má navíc nádhernou obálku, která vypadá jako ukradená z pohádek tisíce a jedné noci, jen škoda, že lesklý hřbet se při čtení ošoupá a ztrácí tak svou královsky zlatou barvu. Osobně ji hodnotím pěti hvězdami z pěti a jdu si objednat novou zásobu vonných svíček, protože během čtení jsem vyčerpala všechny zbylé povánoční zásoby 😀  
Facebook
Twitter