„Na počátku světa se bůh nebes zamiloval do bohyně krásy…“
A jak to tak bývá, úplně to těm dvěma nevyšlo. Výsledek? Šedý svět, plný lidí bez barvy s rudýma očima a vlasy v barvě slámy. A k tomu všemu se srdcem plným smutku, který se brzy proměnil v šílenství. Naštěstí však existují Krásky, dívky s magickou schopností vracet lidem barvy i způsoby. Bohužel jen dočasně a tak se z krásy stává velmi žádaný artikl, který se cení zlatem. A Krásek je čím dál míň.
Tolik k úvodnímu představení knihy Krásky od autorky Dhonielle Claytonové.
Nápad
je rozhodně originální. Nevybavuju si, že bych něco podobného zatím četla. Svět, který autorka vytvořila je děsivý, povrchní a téměř bezcitný. Vzhledu se tady podřizuje opravdu skoro všechno a pravda je, že to zatraceně nebezpečně koresponduje s tím, jak svět popisují dnešní módní časopisy a internetové magazíny nebo někteří beauty blogeři. Z krásy a touhy po dokonalosti se opravdu může stát posedlost a představte si, že by existoval způsob, jak se během hodiny změnit z oplácané brunetky ve vnadnou štíhlou blondýnku, asiatku, černošku, hispánku nebo kombinaci toho všeho. Kdo by tomu nepropadl?
Hlavní postava
je rozhodně fajn i přesto, že ze začátku jsem měla chuť jí vrazit pár facek. Jméno Camellie bylo po dlouhé době navíc příjemnou změnou po všech těch jazykolamech jako Fayre, Tierny, Animanta…
Logika pokulhává
Místama a jenom trošku. Nechci spojlerovat, protože si zakládám na tom, že moje názory na knihy spojlery neobsahují, takže se budu muset omezit jenom na to, že v určité fázi se bude Camille chovat naprosto nepochopitelně a nejen ona, ale i její sestra Amber. Odpustila bych jim to možná v úvodu, ale ve fázi, kdy už za sebou obě mají nějakou tu zkušenost s krutostí princezny Sophie, mi jejich myšlenkové pochody hlava prostě nebere a z mého pohledu se to prostě fakt nepovedlo a zkazilo mi to dojem z celé knihy.
Romantická linka
Nejdřív to vypadalo, že tam bude, a kdyby byla, asi bych to i ocenila, protože by v celém tom příběhu bylo něco hřejivého a milého, ale autorka ji v podstatě dost tvrdě zadupala do země a to bez pořádného vysvětlení. Proběhla jen letmá zmínka, která mě rozhodně neuspokojila.
A to je konec?
Jako vážně? Přejdu fakt, že mi posledních dvacet stran přišlo uspěchaných a nevěrohodných, protože některé vedlejší postavy se chovali ABSOLUTNĚ v rozporu s logikou a zaměřím se rovnou na to, že tam žádný opravdový konec nebyl a to i když vezmu v úvahu, že jde o sérii. Bylo to takové uspěchané divnonic.
K tomu navíc to neustále omílané slovní spojení – krásčí komnaty, krásčí produkty, krásčí drdol, krásčí , krásčí, krásčí… (Autorka byla schopná to na jedné stránce použít třeba desetkrát a nepřišlo jí to zvláštní, mě to trochu rušilo).
Celé bych to rozhodně seškrtala, šatů tam bylo až moc.
Možná ještě bez bez toho slova krásčí, bych byla ochotná přivřít obě oči a dala bych čtyři hvězdy, ale protože je ho tam mraky, dávám jenom *** a to se sakra odřenýma cípama.
Napsat komentář