tady upíři, víly i andělé existují

Rubrika Jak píšu já

moje triky, postupy a rituály

V jednoduchosti je krása

Vážně. Většina z nás pisálků se žene za tím nejpropracovanějším příběhem a přitom zapomínáme na to, že čtenář od nás neočekává dalšího Pána prstenu, ale spíš Harryho Pottera. Stejně jako se zrychluje doba, mění se i nároky na literaturu. Neřekla… Pokračovat ve čtení →

Originalita za každou cenu? NE!

Strávila jsem celé měsíce a možná i roky tím, že jsem se snažila za každou cenu vymyslet, co možná nejoriginálnější námět. Byla to hloupost. Proč? Protože všechno, co se mohlo dát vymyslet, už vymyšleno bylo a přesto se už desetiletí… Pokračovat ve čtení →

Pravopis

Je průšvih. A to nepatřím k úplným ignorantům, ale občas něco přehlédnu, občas něco nevím jistě nebo dokonce vůbec. Jsem spisovatel, nejsem korektor. Jenže text s chybami nikdy nevypadá tak dobře jako ten bez nich. Na druhou stranu, k čemu… Pokračovat ve čtení →

Návrat do reality

Co je na psaní a vlastně i na čtení to nejtěžší a u fantasy to platí zvlášť, je chvíle, když příběh skončí. Přirovnala bych to k okamžiku, kdy se hlavní hrdina, který se právě utkal s drakem, vysvobodil krásnou vílu… Pokračovat ve čtení →

Pokora

Je nejen pro spisovatele vůbec tím nezákladnějším kamenem úspěchu. Já sama vždycky čekám, že pohořím, můžu tak být jedině příjemně překvapená. Lhala bych, kdybych tvrdila, že když se mi něco opravdu nepovede, přijde určité rozčarování, ale to zklamání vážně není… Pokračovat ve čtení →

Kopíruju

Tím nemyslím přímo kombinaci kláves ctl+c a ctrl+v. Spíš mám na mysli, že se nebojím nechat se inspirovat těmi, kteří už jsou dál. A tady se dostávám k tomu, že spisovatel musí nejen permanentně něco číst a psát ( ne… Pokračovat ve čtení →

Pyšná lokomotiva

Četla jsem dneska synovi pohádku O pyšné lokomotivě a narazila jsem na výrok pana Blahoše z výtopny, že samochválu nikdo nemá rád. To je samozřejmě pravda. Už moje babička říkala, že samochvála smrdí, na druhou stranu, pokud si člověk nebude… Pokračovat ve čtení →

Baví mě to :-)

Píšu čistě proto, že mě to baví. V malém rybníčku, jakým Česká republika je, by to ani při nejlepší vůli jinak nešlo. Fakt, že to někdo čte a že se mu to dokonce líbí, je spíš pověstnou třešničkou na dortu… Pokračovat ve čtení →

Nečtu!

Ne doslova. Obvykle čtu moc ráda. Jsem takový ten typ knihomola, který otevře knížku a nedokáže ji zavřít, dokud mu nedojdou stránky. Bez ohledu na čas, hlad nebo žízeň, ale při psaní je to jiné. Dělej jen jednu věc, ale… Pokračovat ve čtení →

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2022 Leandra Sold – pohádky pro velký holky — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑