Jako fakt, těch včerejších tři dvacet stupňů je maximum, co nám letošní léto hodlá předvést? Pecka. 🙁
Taky to tak máte, že i když jste nemocný, oči vás pálí a co chvíli musíte smrkat, stejně si neodpustíte společnost knížky? Mně se sice často v průběhu takové marodné četby stane, že se probudím s knížkou na břiše (v tom lepším případě, v horším je chudinka zmuchlaná někde mezi dekou, mnou a polštářem), ale prostě neodolám. Přece mám najednou tolik času. Jindy mi rodinka jen tak neodpustí, že se zavřu sama v ložnici a válím se celý víkend v posteli a toho se musí využít, no ne?
Víno střídá čaj.
Protože v nemoci je třeba doplňovat tekutiny a alkohol odvodňuje, vyměním oblíbenou skleničku bílého, červeného nebo růžového za hrnek s ovocným čajem, který je odporně přeslazený medem (ona je tam jenom lžička, ale jak si jednou zvyknete, že nesladíte, prostě vám přestane ten sladkej čaj chutnat).
Hlavně nic náročnýho.
Původně jsem měla rozečtenou Annu Kareninu, ale s nástupem nemoci jsem ji odložila, prostě se na to nedokážu soustředit a vyměnila jsem ji za o něco méně čtenářsky náročnou knihu Pět kroků od sebe. Tím rozhodně nechci říct, že by nebyla dobrá- to pozor, ale prostě se to líp čte a moje pozornost je právě ve fázi útlumu, dokonce i u téhle trochu smutné, ale pořád oddechové YA četby se mi stává, že si musím odstavec přečíst dvakrát – jo tak zle na tom jsem. A proč?
Protože tento způsob léta není nešťastný, ale úplně na ****!
Tak ho zkusme přežít a čtení v nemoci i ve zdraví ZDAR!
Napsat komentář