Měsíc Prosinec 2020
Počkal na mě v šatně, protože ne všechny předměty máme společné. Je to jedna z mála výhod téhle školy. Každý student má určitý individuální plán uzpůsobený svým zájmům, talentu a potřebám. Proto je tak těžké se sem vůbec dostat. A proto mi… Pokračovat ve čtení →
„Karin!“ zavolá na mě mamka z kuchyně, sotva zavěsím na smrkovou větvičku obalenou jehličím poslední ozdobu. Lesklé růžové prasátko se ke mně otočí zadečkem. Zamračím se a snažím se zohýbat drátek, na kterém visí tak, aby zůstalo rypáčkem vpřed. Jenže baňatá ozdoba se… Pokračovat ve čtení →
Je sobota, půl čtvrté odpoledne. Dneska jsem neměla být v práci. Měla jsem být s Natalií v sanatoriu, jako každý týden. Jenže dvě pokladní onemocněly a vedoucí neměl nikoho jiného, kdo by mu pokryl směnu. Vím, že to není jeho vina. Jenže kdybychom na… Pokračovat ve čtení →
„Karin, vstávej,“ šeptá opatrně Linda a třese mi přitom jemně ramenem. Zavrtím se a neochotně pootevřu oči. Tváří se ustaraně. „Kolik je hodin?“ zamručím rozespale a promnu si unavené oči. Hlava mě bolí jako střep. To asi ta mimóza. Bylo jí moc, pomyslím si. … Pokračovat ve čtení →
A psát. Knihu January a deset tisíc dveří od autorky Alix E. Harrow jsem si objednala už v předprodeji, ale podle anotace jsem čekala něco docela jiného. Naštěstí to dopadlo víc než dobře. Jsem okouzlená. Už dlouho se mi nestalo,… Pokračovat ve čtení →
Vzhledem k mojí současné slabosti pro vše slovanské a pohádky zvlášť, jsem před pár dny sáhla po knize Kosti Mraza, kterou napsala česká autorka Alžběta Bílková a bohužel jsem trošku zklamaná. I tak si ovšem troufám říct: Není to vůbec… Pokračovat ve čtení →