Měsíc Říjen 2020
Když byla Karin ještě úplně malá, stával Khlod u její dětské postýlky a otáčel v prstech zvonkohrou z úlomků ledu a sněhových vloček. Hračka v jeho rukou se třpytila a vydávala zvuk tak tenký, že jej mohly zaslechnout jen víly z… Pokračovat ve čtení →
Na samém počátku věků, byla jen ona. Matka. Zrodila se do temnoty a byla jediným světlem, jedinou hvězdou, jediným zdrojem vody a živin na zemi. Nejprve stvořila slunce, aby zahřálo její zkřehlé tělo. Potom květiny, ty ji těšily nesmírnou krásou… Pokračovat ve čtení →
První vlna covidu se na jaře vypařila jako pára nad hrncem. Nijak zvlášť nás nezasáhla a jediné, co nám po opatřeních zbylo byl vztek, že někdo udělal z komára velblouda a my jsme se měsíce krčili zavření doma úplně zbytečně…. Pokračovat ve čtení →
Aneb každý autor chemii prostě vytvořit neumí. Nedávno jsem dočetla knihu Studie jedu a narazila jsem na to, že vztah hlavní hrdinky Jeleny a muže, kterého jí autorka vybrala (nechci spojlerovat) mi ani trochu nesedl. Nic jsem z nich necítila… Pokračovat ve čtení →
Z knihy Dům soli a smutku od spisovatelky Erin A. Craigové. Kniha je retellingem na klasickou pohádku Protančené střevíce od bratří Grimmů a je moc hezky zpracovaná. „Ze soli jsme zrozeni, se solí žijeme a v sůl se zase obrátíme.“… Pokračovat ve čtení →
Neee, nejde o nový horor nebo thriller od Kinga, ale o českou YA fantasy prvotinu Dcera ztracených bohů od Alžběty Komrskové. A na prvotinu je to fakt docela jízda. Vzhůru do Labyrinthu. Autorka se nebála nás vtáhnout rovnou do akce… Pokračovat ve čtení →
Řeč je o knize Studie jedu od spisovatelky Marii V. Snyderové. A prošlým jsem titul nazvala proto, že kniha vyšla v originále už v roce 2005. To už je patnáct let, myslím, že drtivá většina dnešní cílovky tou dobou ještě… Pokračovat ve čtení →
Výjimečně nemám na mysli sebe, ale hlavní postavu z knihy Colleen Hooverové Pravda nebo lež. Lowen se zpočátku jeví jen jako silně introvertní žena, které schází takové to zdravé sebevědomí, později se ovšem ukáže, že si troufá na víc než… Pokračovat ve čtení →
Jasně, to není žádná novinka 🙂 Jenže fakt je, že mi to vlastně ani moc nevadí do chvíle, kdy mám nutkavou potřebu a touhu psát a nemám k tomu prostor. Můj běžný všední den vypadá teď, když mám zase doporučeno… Pokračovat ve čtení →