Měsíc Červen 2020
Mohla bych říct, že jsem zamilovaná a byla by to pravda. Když jsem Libora poznala blíž, moje prvotní nedůvěra v jeho osobu se kamsi vytratila a nahradila ji bezmezná touha být mu pořád na blízku. Jenže každou chvílí, kterou strávím s ním,… Pokračovat ve čtení →
Bylo to skvělý. A taky děsný! Ne vážně. Moje „trénování“ na youtube vůbec nepomohlo 😀 Budu muset cvičit dál. 😉 Naštěstí pro mě, byla atmosféra v salonku v baru Behind the Curtain ryze komorního charakteru, takže moje přeřeky ani nesmyslné… Pokračovat ve čtení →
Nechce se mi pryč. Nebudu s mamkou pouhé tři dny, ale já mám pocit, jako kdybych se loučila navždycky. Je to tím, že vím, jak málo společného času nám zbývá. Vlastně ani nevím, proč jsem na tuhle hloupou cestu přistoupila, když… Pokračovat ve čtení →
„Mámí!“ volám do nitra domu, sotva otevřu dveře. Skopnu z nohou růžové žabky a zamířím do kuchyně. „Mami, ty zkoušky mám v kapse!“ oznámím, když ji najdu stát u okna zády ke mně. Něco ji tam venku evidentně zaujalo, protože vůbec nereaguje…. Pokračovat ve čtení →
Jelikož jsem úspěšně složila srovnávací zkoušky, mohla jsem se vrátit do školy. Moji spolužáci budou letos maturovat a já jsem zamrzla ve třetím ročníku. Nevadí mi to. I tak je to o dost zábavnější než práce v obchodě s obuví, ale protože… Pokračovat ve čtení →
„Eliz!“ zavolá na mě mamka z kuchyně, sotva zavěsím na smrkovou větvičku obalenou jehličím poslední ozdobu. Lesklé růžové prasátko se ke mě otočí zadečkem. Zamračím se a snažím se zohýbat drátek, na kterém visí tak, aby zůstalo rypáčkem vpřed. Jenže baňatá… Pokračovat ve čtení →
Je sobota, půl čtvrté odpoledne. Dneska jsem neměla být v práci. Měla jsem být s Týnkou v sanatoriu, jako každý týden. Jenže dvě pokladní onemocněly a vedoucí neměl nikoho jiného, kdo by mu pokryl směnu. Vím, že to není jeho vina. Že kdybychom… Pokračovat ve čtení →
Asi každá z nás to zná. Bez ohledu na to, zda jste blond, zrzka nebo bruneta, všechny se ráno učešeme, abychom nevyděsily souseda sotva vyjdeme z bytu. Většina z nás přidá k dobru i trochu řasenky nebo rtěnky, popřípadě zakryje… Pokračovat ve čtení →
„There’s a fire starting in my heart. Reaching a fever pitch and. It’s bringing me out the dark. Finally I can see you crystal clear…“[1] slyším Adele a neochotně rozlepuju unavené oči. Tuhle písničku jsem si nastavila jako vyzvánění na… Pokračovat ve čtení →